PŘÍBĚH NAŠEHO PSA
Příběh našeho psa se začal psát v lednu roku 2017, kdy jsme se rozhodli, že si jej pořídíme. Několik dní jsme strávili řešením toho, jakou rasu si pořídit a co se pro nás nejvíce hodí. Tehdy jsme na to kápli: Australský Ovčák. A tak začalo hledání. Inzerátů je spousty, ale vybrat si není jen tak. O pár krasavců jsme přišli naší nerozhodností, což ale vlastně vůbec nevadí. Najednou na nás z inzerátu vykoukl ten nádherný kukuč. V tu chvílí jsme neváhali a okamžitě jednali. Domluva s chovatelkou byla velice vstřícná a tak jsme se dohodli, že se na pejska přijedeme kouknout. Dne 15.02.2017 jsme se vydali na cestu. Cesta byla dlouhá, protože jsme to měli cca. 140 km (Provodov), ale stálo to za to. Dorazily jsme na místo a paní chovatelka nás přivítala. Ted už nic nebránilo tomu, jít se na štěňátko podívat. Vyřítilo se na nás pět malých kuliček, a mezi nimi on, náš "BAX". Po tom, co jsme získali všechny informace, jsme se museli rozloučit. Škoda, že člověk nemůže všechno natáčet, ale řeknu vám, (ač mi možná nebude věřit) při loučení mi ta naše malá kulička zamávala. V té době jsme se domluvili na termínu předání a teď už jen netrpělivě čekáme.
Nastal čas zařizování a vyhledávání všech dostupných informací. Ne snad, že bychom nikdy neměli v rodině psa, ale nechtěli jsme nic zanedbat nebo podcenit. Zkrátka chceme, aby se u nás náš nový člen rodiny cítil co možná nejlépe. A kde jinde začít, než u pelíšku...
Po zakoupení všeho potřebného jsme začali hledat vhodné granule. Zdá se to jako snadný úkol, ale upřímně, vcelku jsme se zapotili. Nakonec po dlouhém zvažování jsme se rozhodli pro granule zn. CARNILOVE českého výrobce. (konkrétně Carnilove Salmon & Turkey for puppies a později Carnilove Salmon & Turkey for Large Breed Puppy, "ekvivalent Taste of the Wild")
25.02.2017 - konečně jsme se dočkali, a že jsme se dočkat nemohli. :) Cesta byla náročná, ale stálo to za to. Ve 12:00 hodin jsme si převzali nového člena rodiny, tedy podepsali kupní smlouvu, na par minut se prošli na vodítku a hurá do auta a domu. Po cca. 5 minutách jízdy autem jsme měli první zážitek, a to když nám Bax ukázal, co ráno snídal. Na takové krásné miminko se ale zlobit nedá, chápeme, jak je to vše pro něj náročné a stresující. Zbytek cesty již naštěstí proběhl bez problému.
Bylo asi 15:00 hodin a my jsme konečně dorazili domů. První pořádné venčení, seznamování s okolím ale i s námi samotnými. První strach vstoupit do jakýchkoliv dveří a první očuchávání u nás doma. Aby toho nebylo málo, rozhodli jsme se, že pejska umyjeme. (přece jen - kotec není pelech) K našemu překvapení, vše probíhalo bez problému. Abychom to Baxíkovi trošku usnadnili, rozhodli jsme se, že první večer může spát vedle naší postele v ložnici.
Od tohoto dne jsme se nestačili divit. Prakticky každý den jsme viděli, jak je Baxík šikovnější a šikovnější. Netrvalo to dlouho, snad jen tři dny, a Bax již slyšel na své jméno. O to víc nás překvapilo, že po dalších dvou dnech se naučil na povel "sedni". Je to náš velký šikula. Doma nám nevyje ani neštěká, a co do loužiček - snaží se. :)
Po týdnu jsme již kompletně přešli na naše granule CARNILOVE, máme za sebou odčervovací tabletku a pomalými krůčky se učíme povel "ke mne". Jsme hravé štěňátko a máme rádi děti. Co se nám ale nelíbí, je vana a mýdlo na špinavé packy a bříško. Kartáčování zvládáme hravě...
Nastal čas hledání vhodného veterináře, pro začátek jen na přeočkování, ale člověk nikdy neví. Rozhodli jsme se pro Veterinární Kliniku Life Havířov a 10.03. 2017 jsme úspěšně a bez zakňučení zvládli injekci. Aby toho nového nebylo málo, 11.03. 2017 jsme společně všichni vyrazili na chatu do Milíkova. Bax jako vždy měl trošku problém s cestováním, ale na chatě si to vyloženě užíval. :)
12.03. 2017, to byla neděle večer před pracovním týdnem. Ležíme a už už usínáme. Náhle je slyšet nějaký rámus z kuchyně. No, nechce se vstávat ale zkontrolovat se to musí... a co se stalo? Ten náš malý pažravý Bax! Protlačil zástěnu v kuchyni kde věděl, že ukládáme granule a už se ládoval! Než jsme ho přerušili od večerní svačinky, stihl toho opravdu dost, splaskal asi tři denní dávky granulí. Ráno už vypadal jak nafouknutý bonbon s nožičkama... celý den se pak venčilo, kadilo a pilo... Naštěstí se vše obešlo bez zdravotních komplikaci.
Čas utíká jako voda a tak 03.04. 2017 jsou našemu Baxíčkovi 3 měsíce a váží krásných 8,3 kg. K takovému to "výročí" dostane další přeočkování a svou vlastní psí známku, která mu moc sluší...
Život utíká jak voda a našemu Baxíkovi je už 6 měsíců, při této příležitosti nám 03.07.2017 připravil "překvapení", které stihl "vyrobit" za pár hodin, když se spalo po noční...
... a po třech týdnech dokončil své řádění, za čož dostal pozásluže na prdel ! Posuďte sami.
05.08.2017 jsme byly osudem nuceni opustit na celý týden našeho úžasného Baxíčka a do 12.08.2017 jsme ho přenechali babičce a dědečkovi na Milíkově. Měl se tam určitě moc dobře, užíval si svobodu venku u chaty a laškování s kocourem Máriem. Nám se ale docela dost stýskalo. Po tom týdnu se nám zdál zase o trošku větší. Bylo třeba ho nejen vyčesat, ale i protáhnout vanou. Ted už doma odpičívá a tváří se spokojeně. A my jsme spokojeni také. :)
Rosteme a rosteme. Náš "Baxík" už základní poslušnost zvládá levou zadní a tak přišel čas na něco nového. Proto jsme ho 27.10.2017 vzali na jeho i naše první obrany. Nechceme přechvalovat, ale myslíme si, že Bax má talent. Byl moc šikovný a tak určitě budeme na obrany chodit dál. Na odlehčení musíme ještě napsat, že jsme Baxe přistihli, jak vášnivě sleduje televizi, když na ní hraje cokoli o psech. Protože se zima blíží, počasí je už nepředvidatelné a Baxík by potřeboval pořádně vyčesat. Co tak zkusit navštívit salón Velký pes u nás v Karviné a vyzkoušet si jejich služby? A výsledek....
Blížíme se k prvním narozeninám, uteklo to jako voda a brzo už nám bude 1 celý lidský rok. :) Za tu dobu máme jednu neřest a to je tahání při procházkách a spoustu úžasných vlastností. Už jsme PAN pes, ale pořád se rádi necháváme drbat a občas se i přitulíme.
Oslava 1 roku života = 100% masová směs z konzervy smíchaná s granulema StarVita
Jak se říká, neštěstí nechodí po horách, ale po Baxech. :( 1.05.2018 jsem kolem 14:00 otevřel okno a díky průvanu se dost razantně zabouchly dveře. Bohužel, v tu dobu byl mezi dveřmi Bax. Naštěstí uskočil, a vyšlo by to bez úrazu, nebýt 4 cm Baxova ocasu, o který přišel. Takové zranění až na kost krvácí, a tak jsme na nic nečekali a vyrazili na pohotovost k veterináři. Baxíček byl celou dobu velice statečný, nakonec dostal injekci, šel spát a probudil se ošetřený jen s o něco kratším ocasem. Od doktora jsme dostali "trychtýř" (lampička) na krk a domluvili kontrolu za dva dny.
A když už si říkáte, že to být horší nemůže, přihodí se další neštěstí. 05.05.2018 jsem ráno na chodbě i všude v kuchyni zjistil, že má Bax silný průjem, který se při vší snaze nedalo zastavit. Když 06.05.2018 Bax navíc pozvracel pelech (a to přes 24 hodin nic nejedl), jeli jsme na veterinu znovu. Tentokrát nás čekalo kolečko: celkové vyšetření, rentgen, sono-břicha a z výsledku krve bylo zjištěno, že Baxík má zánět ve střevech. V tu dobu už měl ve stolici i krev, tedy příjezd na veterinární stanici byl víc než vhodný. Ihned dostal dvojitou dávku antibiotik do infuze, po které se mu naštěstí ulevilo. My dostali bojový úkol, a to do zavedené kanyly večer a ráno napojit další antibiotika v kapáku. Proč k zánětu ve střevech došlo? To bohužel nevíme... možná za to může lék proti zánětům, možná upravená strava na kterou Bax nikdy nebyl zvykly, možná stres z uspání a ze zákroku ale také možná vícero z toho. To se asi nikdy nedozvíme. :(
Dva šťastné roky jsou za námi. Baxík nám dává radost a štěstí, je to člen naší rodiny. Vysloužil si od dcery přezdívku "hnědobílý" a vede se mu doma moc dobře. Dokonce se stal miláčkem internetu, když získal 179 "lajku" na Facebooku. K druhým narozeninám dostal výslužku.
